ARCHIBALD DUO FIDO

Dneska jsem si s páníčkem pěkně užíval. Ráno jsme vyrazili přes tu naši louku, páníček mě pustil na volno a vyrazili jsem k Modřanské rokli, dolů ze skály, přes přehradu a do lesa směrem k Cholupicům.

Páníček mě trénoval na píšťalku a oba jsme si to užívali. Když jsme byli hluboko v lese, najednou jsem vám zavětřil takovou nádhernou vůni, asi nějakého srnečka, a vyrazil jsem po stopě. Byla vám to taková džungle až hrůza, ale to víte, já vášnivý stopař, nevidím, neslyším  a jedu. Jako správný lovec a naháněč jsem si u toho pěkně štěkal a taky proto, aby páníček věděl, že jsem se neztratil a že jdu po stopě. Páníček na mě čekal, a to udělal správně, na místě a občas zapískal, abychom o sobě věděli. Když jsem nic neslyšel, tak jsem si štěknul a páníček pochopil, že mi má písknout, abych věděl, kterým směrem je. Takhle jsem ten revír prověřoval asi půl hodiny, občas jsem proběhl kolem páníčka, aby věděl, že jsem se nezaběhl. No parádní zábava. Byl jsem jako čuně, protože tam bylo i pěkné bahýnko a tak doma mě páníček šoupl rovnou do vany a pořádně vydrbal. Prostě jsme si to pořádně užili.