Pár slov a postřehů ze života s naším vendénem:
18.6.2008 nám někdo otrávil naší fenku Barušku. Byl to sice kříženec, ale někde v genech musel být nějaký vendén, protože mu byla celkem podobná. Když jsme se rozhodovali, jakého nového psa si pořídit, byla to jednoznačná volba na Vendéeského Basseta. Kdo by taky odolal tomu rošťácky rozcuchanému výrazu a jiskřičkám v jakoby smutných bassetích očích??
My ne, a tak jsme si za pár dnů vezli domů roztomilé štěně s uličnickou povahou, ze kterého, jak se zdá, roste fešák jako jeho otec Hubert Elve Bohemika a matka Demmi Avora.
My ne, a tak jsme si za pár dnů vezli domů roztomilé štěně s uličnickou povahou, ze kterého, jak se zdá, roste fešák jako jeho otec Hubert Elve Bohemika a matka Demmi Avora.
Tady je pár úryvků z jeho filozofie, která se přesně shoduje s jeho otcem:
-
Srdce na správném místě.
-
Čím více lidí pohromadě, tím lépe!
-
I s malými človíčky, kterým se říká děti, může být docela legrace.
-
Každá návštěva přišla kvůli "mě, vendénovi", a je srdečně vítána.
-
S každým psem se musíme pozdravit, ať je jakkoliv daleko - vždyť je to slušnost!
-
Stopování je skvělá zábava – když stopuju, hlásím a nevnímám ... prostě naprostá lovecká vášeň!
-
Malý vendén je sice malého vzrůstu, ale akční rádius má nebezpečně velký.
Povedlo se a byl anglickým rozhodčím panem Wiliamem O´Loughlinem hodnocen jako velmi nadějný (VN1) a dostal první pohár.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
